Napište nám

Zde nám můžete zanechat zprávu...
Email:
Předmět:
Zpráva:

Doporučujeme:

logo - bez  hvzdiek


 

chodovar lager na web


jpg CTP st

 

 tm-logo

 

 

 

 

 

U českých krajanů v Daruvaru

Vladimír Chilčenko

Text a foto autor

Mnoho   českých turistů projelo za  pár desítek let cestou na Jadranské pobřeží  chorvatským lázeňským  městem Daruvarem. Ale  pouze někteří z nich si z nich uvědomili, že  se ocitli ve městě, které je centrem české menšiny  v Chorvatsku. Jinak by se zde asi ve větším množství  nakrátko  zastavili a pohovořili  si v rodném jazyce s českými  krajany , ochutnali zdejší Češko pivo ,nebo se vykoupali  v  místním  termálním koupališti.Omluvou pro mnohé, proč  tak obvykle neučinili, byla  i  jejich malá informovanost  vlivem  oficiálního přístupu tehdejších československých úřadů  k  emigrantským  menšinám, které jsou dnes rozptýlené po všech kontinentech. Ten byl přinejmenším  macešský.  Emigrace   byla  považována  za něco nežádoucího, a její  úředně nepovolená  podoba  se  stala od  konce druhé světové války až  do roku 1989 trestným  činem. Přes  tehdejší  Jugoslávii  se podařilo neoficiálně emigrovat na Západ značnému počtu československých občanů. Teprve v devadesátých letech minulého  století , po pádu komunistického režimu,  české úřady navázaly všestranné vztahy  s českými krajany po celém světě  a nyní  vzájemná spolupráce probíhá  úspěšně ve všech oblastech.


Krajanské organizace nezapomínají  na starou vlast

Pokud si někdy před 15O lety český mládenec  navlečený do uniformy vojína c.k. Rakouska-Uherska vyšel z kasáren v Daruvaru  na místní taneční zábavu, mohlo mu to osudově změnit další život. Stávalo se totiž, že padl do náruče místní temperamentní Chorvatky, oženil se s ní a posléze se  rozhodl už  tady zůstat  natrvalo .Dojemný příběh pro současné telenovely  však byl romantice obvykle dost  vzdálen. Spíše přicházeli od poloviny 18.století čeští přistěhovalci s vírou lepšího života, v naději  na rychlé   udělení  tržního práva, osvobození od vojenské povinnosti ,nebo z důvodu možnosti nakupovat  lacinou a snadno  dostupnou kvalitní  půdu .Důvodem byla i touha po náboženské svobodě nebo odmítání vojenské služby ,zejména  za vlády Josefa II. Přistěhovalectví vrcholilo po napoleonských válkách, kdy úřady povolily založení zcela české osady Ivanovo Selo. Velké množství českých přistěhovalců přišlo také v sedmdesátých a osmdesátých letech 19.století a tato vystěhovalecká vlna  občas i pokračovala dalším  stěhováním v následné již druhotné emigraci na americký kontinent. Usazování  Čechů v Chorvatsku, Srbsku a Bosně pokračovalo až do konce druhé světové války, kdy řada  krajanů jak z Balkánu tak i z tehdejšího Sovětského svazu  reemigrovala zpět do Československa. Někteří krajané z Chorvatska odešli  ale také do Austrálie.   Při  pracovním  uplatňování usazených Čechů sehrála významnou roli chorvatská a uherská šlechta,  v samotném Da-  ruvaru  pak hraběcí rodina  Jankovićů,  která na panství preferovala trvalé usazení  kvalifikovaných a  talentovaných manufakturních odborníků různých oborů, hlavně pak  sklářů, vyučených řemeslníků ale  také   pracovitých zemědělců . Většinu krajanů doprovázela  ale i přes  různé podoby zvýhodnění, namáhavá a těžká práce po celý jejich život. Na  rodnou vlast ale v převážné většině  nezapomněli.


Krajanské organizace  pomáhají udržet vztah k původní vlasti.

Udržet si pocit „češství“  by pro přistěhovalce bylo mnohem těžší  bez existence různých krajanských  organizací . Především  v Českých besedách se oživoval český jazyk  a rozvíjela se jak oblast osvěty  a  vědy ,tak i umění  a sportu .Je zajímavé, že inspirace  k vytvoření  Českých besed přišla z Prahy  a od začátku  zde  bylo rovněž  spojení s vlasteneckým hnutím ve staré vlasti. První Česká beseda byla založena v Praze  v roce 1841 ve Svatováclavských lázních, v Záhřebu pak  v roce 1874 a v Daruvaru  a okolí až kolem roku 192O.České besedy  se staly  organizačním místem různorodé kulturní činnosti ,společenské  zábavy, výměny šlechetných myšlenek  a  seznamování lidí, kteří  by se jinak neměli příležitost  potkat. V české tradici se dbalo, aby se nikdo, bez ohledu na majetkové poměry a společenské postavení, nepovyšoval nad ostatní krajany .Ale  také na vesnicích se  nezapomínalo na různé  radovánky  , jakými bylo posvícení, hody a různé  pouti. Od roku 1925 jsou každým druhým rokem pořádány  dožínky,  oslava konce žní  u   předpokládané bohaté úrody .Činnost současných Českých besed je ale velmi různorodá. Organizují folklórní, taneční a pěvecké vystoupení, divadelní činnost, pomáhají výtvarníkům  i  počítačovým a technickým klubům. Některé mají  také svoje knihovny.  V Daruvaru  se může pochlubit řadou  archivních publikací. Radio  Daruvar  má od roku 1968 každý den svoje půlhodinové vysílání v češtině. Dosah možného příjmu na FM vlnách je asi 8O kilometrů. Což znamená, že krajané v Zagrebu a Rijece ho poslouchat již nemohou.


Česká škola  udržuje po generace národní identitu.

První česká soukromá škola byla v Daruvaru otevřena v roce 1922.V roce 1939 byla pak zprovozněna  nová školní budova v rámci Českého domu a poslední, zcela moderní budovou je navazující přístavba,dokončená v roce 1999.Dnes jsou v Bjelovarské –bilogorské župě dvě ústřední české základní školy a další obvodní jsou v okolních vesnicích. V samotném  Daruvaru  je Česká základní škola J.A.Komenského, dále Česká mateřská škola Ferdy a mravence a v místním gymnáziu jsou česká oddělení. Vyučování na školách je v rámci chorvatské ústavy podle osnov pro menšiny. Zajímavé je hodnocení žáků ,kdy se hodnotí chování vzorné jako chvalitebné a nejhorší je nezákonné. Navíc se hodnotí i  píle a vnější úprava písemných prací .Prospěch má stupnici podobnou jako na českých školách. Nové školní osnovy, pro národnostní menšiny jsou z roku 1999 a na českých školách vyučuje okolo 4O učitelů. Jejich platové podmínky jsou podobné jako v Čechách. Dnes existuje stálá  vzájemná spolupráce s českými školami. V době rozpadu Jugoslávie v roce 1991,při   tzv.domovinské válce se srbskou armádou, odjelo na 15OO žáků a matek s dětmi do tří let na pět měsíců do českého bezpečí. Na oplátku zase pomohli krajané finančními sbírkami na pomoc obětem povodní, které postihly Českou republiku v roce 1997.


Krásná krajina a pohostinní lidé

Okolí Daruvaru nabízí také spoustu turistických možností. Ve zdejších termálních lázních se léčí revmatická onemocnění, poruchy pohybového ústrojí a také neplodnost žen . V novém  wellness  centru AQUAE BALISSAE, mohou relaxovat v teplé vodě návštěvníci, kteří zatím ještě lázeňskou léčbu nepotřebují. V zimě je možné lyžovat na sjezdovkách v devět kilometrů vzdáleném kopci Papuku. Krajina, ekologicky velmi čistá, nabízí možnosti rybolovu, loveckou turistiku a  zvládnutí jízdy na koních. Vesnická turistika umožňuje v okolí  Daruvaru  krásné podhorské vycházky i selskou turistiku,  včetně ubytování na statcích. Tradiční je kvalita zdejší kuchyně a místních vín. A pivo? Staročeško pivo, skvělý světlý ležák českého typu se vyrábí v Daruvaru od roku 184O.Dopřát si můžete i množství i medového cukroví, ve kterém je použit znamenitý med zdejších včelařů. Dvoudenní cesta skupinky pražských novinářů, kteří se orientují na cestovní ruch, byla seznámením nejense současným životem české menšiny, ale i s turistickými možnostmi v západní Slavonii. Obyvatelé jsou vstřícní natolik, že  podle slov starosty Daniela Rohlíčka poskytnou českým návštěvníkům lázní, aquparku i dalším rekreačním zařízením až 1O  slevu. Včetně statku rodiny Kovačovičových s báječnými kapřími specialitami a selským typem ubytování ,Pro  české návštěvníky tedy nabízí Daruvarsko atraktivní všestrannou dovolenou. Navíc za velmi přijatelné ceny.


 

 

Klikni na banner a najdeš nejkvalitnější nabídku domácích pobytů v ČR.

 

Obchodní zástupce:

logo-male

TIPtravel logo newP0001hp logo 

  

                                                                                                                   Cedok

  

     

 

 

      

  

       

 

Atisstudent agency

 

 

 

 

 Využijte speciální nabídku na parkování na letišti!

                                                                                                         Partner

Hotels Pro

logo bedsonline

sodexo-logo390-623318

.........a mnoha dalších