Řecké ohlédnutí

V tomto zimním čase se vraťme do příjemného klimatu země, která již dlouhou dobu patří mezi nejoblíbenější cíle našich turistů. Řecko podle statistik navštíví každý rok více než dvě stě tisíc Čechů. Mnoho z našich klientů i klientů ostatních cestovních kanceláří odpovídá na otázku, proč zrovna Řecko, tím, že se tam mohou cítit jako doma, ba že si vzhledem k místním příjemným cenám mohou ledacos dovolit. Vždyť co by to bylo za dovolenou, kdyby člověk nepřekročil hranice všedních dnů a alespoň trochu nepřestal myslet na peníze. Přesto, když člověk z jakýchkoli důvodů stráví v Řecku nejen dovolenou a dostane se blíže k všednímu dni Řeků, začne vidět rozdíly. Dostaly se mi do ruky velmi zajímavé postřehy české studentky, která strávila semestr na univerzitě v řecké Soluni, a chci se s vámi o ně nyní podělit.

Athény – hlavní město.V Athénách je pěkné Archeologické muzeum. Rozhodně stojí za návštěvu, nebo spíše několik návštěv. Má rozsáhlé sbírky. Můžete zde sledovat vývoj řeckého sochařství nebo jen obdivovat například zlatý poklad z Mykén. Rozhodně je však dobré udělat si nejprve celkový obrázek o městě z pahorku Lykavittos. S nadmořskou výškou 277m je nejvyšším místem ve městě a návštěvníkům se z něj otevře pohled na Akropoli a na celé město. Pozornost si jistě zaslouží i Národní park a blízká budova parlamentu. Před parlamentem stráží příslušníci Národní gardy, oblečení do pozoruhodné tradiční uniformy, hrob neznámého vojína. Garda poskytuje turistům snad ještě větší obveselení, než jaké dokáže vyvolat pražská hradní stráž. Kdo to viděl, jistě ví, o čem mluvím.

 Akropole – jedno velké staveniště. Řekové ji asi chtějí postavit znovu, snad kvůli blížící se olympiádě. Mezi lešením, jeřáby a ohradami se památky úplně ztrácejí. Který kámen je vlastně ještě původní? Athénské ulice jsou plné toulavých psů a koček, neuvěřitelného množství holubů, které lidé krmí a turisté se s nimi fotografují.Pokud však chcete v Řecku vidět opravdu pěkné antické památky, podívejte se raději do Delf nebo Korintu.

 Cestování v Řecku je zvláštní kapitola. Autobusy jezdí mnohem častěji než vlaky, ale jsou dražší. Cestování vlakem je vcelku příjemné, ale tratí zde mnoho není. Řecký jízdní řád je jen útlá knížečka. Chcete-li cestovat autobusem, musíte si nejdříve koupit jízdenku v bus terminálu. Například v Soluni je jich mnoho. Je to obvykle nějaká prodejna s občerstvením, kde koupíte při té příležitosti také lístek na autobus. Bus terminál nejlépe poznáte tak, že na jednom místě na ulici stojí alespoň dva autobusy. Pokud chcete jet autobusem někam mimo město, musíte si nejprve zjistit, odkud vám spoj jede. Obvykle se to píše řecky v novinách. Nebo se můžete někoho zeptat. Na jednom bus terminálu však obvykle nevědí, kde jsou vlastně bus terminály, odkud odjíždějí autobusy na jiná místa. Když se vám Řek snaží něco ukázat na vaší mapě, zabodne tužku na nějaké místo a pak s ní krouží po celém městě. Na závěr opíše na mapě dost velký kruh a řekne: „Tady někde, ale nejsem si jistý.“ V Řecku jde také dobře stopovat, řidiči jsou ochotní.

Jeden fenomén který neodmyslitelně patři k řeckým plážím, kde turisté tráví nejvíce času, jsou prodavači. První druh je do tmava opálený, často Albánec, ten prodává koblihy. Chodí po pláži, nese tác s pečivem, občas se zastaví, tácek položí na stoličku, chvíli počká a jde dál. Neustale vykřikuje: „Fresh doughnuts “. K tomuhle druhu ještě patří dva typy prodavačů, jeden prodává bagety a druhý „Cola, fanta, sprite “. Druhý druh prodavače je černoch a prodává hudební CD. Třetí druh je Albánec nebo Vietnamec a prodává všechno možné, od hodinek přes korálky a brýle až po papírové kapesníky. V půli června se už i Řekové odvažují na pláž. Před týdnem na ně bylo ještě zima, my již umíráme vedrem a oni teprve čekají na sluníčko a teplo. Na pláži se Řekové hlavně opaluji, nejsou moc velcí plavci, asi si nechtějí zničit pečlivý účes. Je zde móda lézt do vody ve sportovních volných kraťasech, bavím se, jak je pak na břehu ždímají.

 Ještě poznatek, který se týká vzhledu. Jedna řecká studentka měla při svém studijním pobytu v Praze pocit, že lidé v Řecku víc dbají na svůj vzhled, lépe se oblečou a upraví, než vyjdou na ulici mezi lidi. Já mám pocit, že řecká móda, která je velmi svérázná, je úplně jiná než modely pařížských návrhářů. Řekové velmi dbají na to, aby vypadali dobře podle té jejich módy, a také jim to zabere mnoho času .

Všichni a všude nosí džíny. V tomto roce byly určitě nejmodernější světle modré s vyšisovanými bledými pruhy již na zbrusu nových modelech a se spoustou ozdobných cetek. Dívky si oblíbily přiléhavá trička, ze kterých náležitě hrdě vystrkují břicho. Mít pěkné kulaté bříško s prohnutou páteří je v Řecku „in“. Asi zde nejsou moc prodejné americké týrací nástroje, které vám zajistí břicho dokonale ploché.

Chlapci si pečlivě upravuji vlasy gelem, na hlavě vyrábějí jakéhosi ježka, který mi připomíná štětinky. Běda, pokud jeden jediný vlas správně netrčí na svém místě, pak je nutno trávit hodiny před zrcadlem! Dokonalý Řek má džíny, upnuté tričko, nagelované vlasy, tmavé brýle, motorku a telefon Nokia , prostě frajer. Džíny se tu nosí i v řeckém vedru.

 To všechno a ještě mnohem víc je Řecko, tak jak jej zná mnohý turista z České republiky. Plné odlišností od našeho způsobu života, a přece nám tak blízké. Slova gyros, retsina nebo frapé už nejsou v Čechách neznámými pojmy. Přijeďte také vy navštívit tuto zemi, s níž  sdílíme společný osud v evropském superstátě EU.

Z textů Markéty Kuboňové sestavil a foto Ing. Petr Tiefenböck