Karlovy Vary o svátku cestovatelů.

Text a foto Vladimír Chilčenko

Karlovy Vary patří mezi evropské lázně s pověstí  exklusivity,kde počet návštěvníků se během roku příliš nemění.To byl také zřejmě  jeden z důvodů ,proč se organizátoři Tourfilmu  rozhodli pořádat každým rokem   podzimní  rendez-vous cestovatelů právě v tomto neobyčejném městě.

Cestování jako snaha  vymanit se ze stereotypu každodennosti.

Ukázka činnosti cestovatelů  a přehlídka jejich tvorby je zároveň vyjádřením  touhy objevovat něco nepoznané a zcela neprobádané. Pronikat do neznáma  je druh  vášně bez ohledu na  námahu, nebezpečí  a zdravotní rizika. Ale to je již osud typu lidí, kteří posouvají po staletí naše vědomosti  o planetě Zemi ve všech oblastech kupředu. A ti  ostatní, kteří se dívají na jejich fotografie i filmy a poslouchají jejich  vyprávění? I oni  občas  asi mají svoje představy a iluze ,že  se jednou  stanou účastníky nějaké dobrodružné  cesty do neznáma .Proto jsou cestovatelské programy  tak oblíbené.

Když  generální ředitel Czech Tourismu   ing .Rostislav Vondruška a ředitel Tourfilmu  Josef  Schutz zahajovali v Grandhotelu Pupp  44.ročník mezinárodního filmového festivalu filmů  a multimédií s turistickou tematikou Tourfilm, určitě již dopředu tušili, že Karlovarský týden je dobře připraven. Jeho součástí  byl  i 18.ročník Tour region filmu s projekcemi  o České republice a také  8. Lázeňský festival. Letos bylo do soutěže Tourfilmu zasláno  ze 135 zemí na  5OO filmových snímků ,a též 352 příspěvků  na multimédiích . Každý ročník má svoji hlavní  hvězdu. Tou byl pro rok 2O11 cestovatel s dobrodružnou duší, švýcarský  psychiatr dr. Bertrand  Piccard.  Sám obletěl zeměkouli balónem v rekordním čase a nyní  připravuje projekt Solar  Impulse. Malé letadlo by při oblétání  Země  bylo poháněno pouze solární energií .Dědeček  B.Piccarda byl vynálezcem  batyskafu a jako první člověk  na světě vystoupil v upraveném balónu až do stratosféry. Jeho otec zase  sestoupil v Mariánském příkopu u Filipín do nejhlubšího  bodu ,který byl kdy  naměřen v   oceánu. B.Piccard je v současnosti  nominován na velvyslance dobré vůle Spojených národů pro humanitární pomoc lidem v nouzi .Ozdobou Karlovarského týdne byl doyen českých cestovatelů,81. letý  dr.Miloslav Stingl.Cestovatel  a etnograf ,který  se domluví 17.jazyky,navštívil 151 zemí a je autorem 41.knih.Projektem „Co je v Evropě nejkrásnější“ propaguje v zahraničí nadále Českou republiku. A  dnes je pouze zneklidněn dávnou  předpovědí indiánských Mayů o údajném konci  světa v prosinci 2O12.

Letošní Tourfilm probíhal v himalájském duchu a byli zde početně zastoupeni  i  vynikající horolezci. Nechyběla ani Klára Poláčková ,první  Češka ,která stanula na vrcholu Mount Everestu, a také   pokořitel  řady osmitisícovek Josef Rakoncaj. Svoje himalájské zážitky zde vyprávěly dvě vysokohorské turistky- herečka Jana Paulová a zpěvačka Iveta Blanarovičová . Souběžně  probíhal křest knihy Jitky Kulhánkové „:Mizející Ladak-Útržky z Malého  Tibetu.“ Přednášejících na himalájské téma byla celá řada a poutavé byly jejich zkušenosti s nebezpečím ze strany maoistických bojůvek nebo  i vyprávění o hrozbě  ekologického znečištění hor. Část přednáškového sálu hotelu  Thermál  byla pro účely Tourfilmu vybavena dovezeným  himalájským nábytkem. Nechyběla ani  tibetská čajovna s originálně oblečenou obsluhou. Diváci  měli také možnost  se  seznámit  s ukázkami  himalájských tanců ,které   předváděly tanečnice  v tradičních kostýmech.  Podmanivá byla  rovněž  hra na tradiční himalájské hudební nástroje .Poslední den Tourfilmu  byl věnován  dětem  a  besedám s cestovateli. V Grandhotelu Pupp byly vyhlášeny a předány letošní ceny a v závěrečném rautu se personál  hotelu  Grandhotelu Pupp tradičně předvedl jako  bezkonkureční   karlovarský hostitel.

Karlovy Vary -  multinárodnostní  lázeňské město.

O tom,že se tyto významné lázně staly již městem kosmopolitním brzy po svém  založení císařem Karlem IV v polovině 14.století hlavně  po udělení privilegií královského  města,  podávají svědectví zachované kroniky.Za vlády Václava IV bylo město prohlášeno za tzv.  svobodné i s právem udělování  azylu.Již v této době bylo využíváno lázeňsky a koncem16.století  se nacházelo ve městě už  na 2OO lázeňských domů,  do jejichž sklepních  koupacích místností  byla termální léčivá voda přiváděna dřevěnými žlaby.

Městu se však  nevyhnuly ani katastrofy, které  doprovázely evropské  dějiny, nechyběla též dočasná ztráta svobodného statutu města jako trest za účast na   stavovském povstání, přišla velká povodeň  a dva požáry, z nichž po tom  druhém  v roce 16O4 zůstaly ušetřené pouze tři domy. A lázně byly také vystaveny hrůzám třicetileté války, přestože v roce 1623 obdržely  privilegium, které je osvobozovalo od ubytování  a průchodu vojsk.  Během 17.století nastal rozvoj řemesel. Začíná výroba lázeňských oplatek  a v následujícím 18. století se dosavadní  městečko kolem  Vřídla tak rozrostlo ,že se postupně stalo  známé v celé Evropě. V roce 1871 dostalo město železniční spojení a tak  se významně zvýšil příliv hostů. V počátku 19.století  začala  výroba proslulého skla Moser, karlovarského porcelánu Thun, bylinného likéru Becherovka  a začala  se stáčet  minerální voda Mattoni. V době  Rakouska-Uherska  a  první  Československé republiky se Karlovy Vary staly předními evropskými lázněmi, kam přijížděly špičky vědeckého uměleckého a politického života .Nejen za léčením, ale  také si odpočinout  a   užít si  společenského života. Často  mezi nimi byli i hosté  z vládnoucích  panovnických rodů. Tuto tradici zpřetrhala druhá světová válka, protože  se lázně staly lazaretním městem a následoval  neblahý poválečný vývoj, když   všechny lázně byly v roce 1948 znárodněny a  staly se    místem  pro nemocné“. Teprve po roce 1989 se předválečná slavná tradice začala opět obnovovat .Ze zahraničních návštěvníků je dnes  nejvíce zastoupena ruská a německá klientela .

Nejvyšší popularity v historii lázní dosáhl z lázeňských  hostů zřejmě ruský car Petr Veliký, který s početným doprovodem pobýval v Karlových Varech dvakrát, v letech 1711 a 1712.Ještě dnes vyvolávají  záznamy kronikářů sympatie a úsměv na tváři ,když se uvádí, jak car vyjel na neosedlaném  selském  koni prudký kopec nad Zámeckou věží až na Jelení skok. Z obdivu nad takovým husarským kouskem  nese pahorek dodnes jeho jméno. Ruský car projevoval také sympatie k prostým lidem, když jim  pomáhal se stavbou domu“ U páva“ ve Vřídelní ulici. Panovník měl  ve městě i řadu schůzek   s důležitými  osobnostmi včetně toho,že se setkával

s významným německým  univerzálním  filosofem G.W. Leibnitzem,a společně se zamýšleli  nad dalším vývojem v Evropě. Památku na návštěvu ruského cara  dodnes představují i některé důkazy jeho zručnosti-dóza na tabák ze slonové kosti  kterou sám vyrobil,  různé jeho  kovářské výrobky  nebo ochranný štít pro střelce. Ve výčtu významných hostů z různých zemí, kteří  navštívili Karlovy Vary, je více než stovka jmen velmi známých po celé Evropě. V Karlových Varech se někteří Rusové rovněž  natrvalo usadili. Občas se  kritizuje , že postavení ruské menšiny je údajně privilegované .Například dráždí i ruské nápisy na vybraných  obchodech. Stačí však navštívit luxusní střediska třeba na Francouzské riviéře, ve Švýcarsku ,v  Řecku i v Turecku  a zjistíme ,že domorodí prodavači tam mluví obstojně rusky  a ruské nápisy jsou samozřejmostí. Zřejmě tam místní obchodníci rychleji  pochopili pravidla tržní ekonomiky .A ruská mafie? Ano, vyskytly se ojedinělé případy, ale ve sférách kriminality, která se běžného českého občana příliš  nedotkne. Je třeba vidět, že některé stavební  a   podnikatelské podvody,  nebo případné  daňové úniky by byly nerealizovatelné bez úplatnosti a chamtivosti domácích pomocníků. Bez jejich pomoci by často medializování mafiáni zůstali zcela bezzubí. Je zvykem, že bohatí ruští  návštěvníci si potrpí na tradici i okázalosti,  a velikost  útrat  jim vrásky na  čele zřejmě   nezpůsobí. Což často vyvolává  u místních obyvatel zdání jejich  nadřazenosti. Ale ekonomové  z  oblasti cestovního ruchu si  již určitě spočítali, že  pokles počtu ruských návštěvníků a konec  jejich značných výdajů  by nepříznivě ovlivnil  ekonomiku lázeňského města.

Mezi  lázeňskými hosty je také značný počet Němců.U nich ale hrozí v  budoucnosti ,hlavně mezi mladší generací, kde tradiční úcta ke karlovarské tradici už  mizí.V Německu a Rakousku se navíc  nedávno otevřela řada termálních aquaparků, některé přímo na české hranici, tak proč by odsud jezdili do Čech? Trochu nadřazená, arabsky hovořící klientela, je v návštěvnosti českých  lázní dost nevyzpytatelná.Navíc se v propagaci českých  lázní poněkud zapomnělo na Čínu, Indii a Brazilii , tedy země v explozivním ekonomickém růstu,odkud by v budoucnosti mohlo přicházet mnoho lázeňských klientů.

Dilema současnosti-léčení,wellness,nebo rekreace?

Řada českých lázní zaspala dobu modernizace  i  rozmanitých programů zdravotní prevence,  protože lázně  byly  orientovány téměř jen na nemocné české pacienty .Statisíce Čechů se  proto naučilo jezdit  do slovenských a maďarských lázní nebo odjíždí relaxovat k moři .Až nedávné změny  poměrů v legislavitě, a  nové politické ,sociální a ekonomické faktory nutně naznačovaly potřebu změny ve vyjasnění  organizace lázeňských pobytů. V poslední době vidíme,jak katalogy cestovních kanceláří hýří už  nabídkami  rekondičních, relaxačních,,regeneračních    pobytů, někde  včetně kosmetických služeb .Na různé relaxační pobyty přijíždí návštěvníci  většinou pouze krátce, na pár dnů. Význam komplexní nebo doplňkové lázeňské léčby   indikované lékařem- specialistou, pro   nemocné české občany,  samozřejmě  nelze  nadále  podceňovat. Zvláště u pacientů po odeznění akutního stavu  vážné nemoci. Dnes se však množství přidělovaných poukazů této bezplatné  komplexní lázeňské  léčby hrazené pojišťovnou   pro české občany  výrazně  zmenšilo  a tak vedle samoplátců a platících cizinců je právě prevence zdraví   v různých formách placené relaxace  možností , jak zabránit ekonomickému propadu lázní.Do Karlových Varů  jezdí  v současnosti    mnoho   mladších turistů, domácích i  zahraničních, na rekreaci  a také za poznáváním kraje. Na rozdíl od řady slovenských nebo maďarských lázní  zde zatím ale chybí v nějaké podobě celoročně provozovaný termální aquapark, kde  by se  mohl návštěvník koupat ve skutečně léčivé termální vodě  s teplotou do  38 stupňů C po celý den, jak to existuje běžně v zahraničí.Současné  balíčky nabízených procedur pro prevenci zdraví  jak je nabízí některé lázeňské domy, jsou  pro značnou část návštěvníků   hlavně  finančně nedostupné. Wellness  v různých podobách  by  nás měl vždy  osvěžit na těle a povzbudit na duši. Nesmí se však stát univerzálním a komerčním zaklínadlem na všechny zdravotní potíže.

.Wellness  má samozřejmě také další úskalí, bývá náročný jak na čas tak i  na peníze …