Na Zakarpatskou Ukrajinu do wellnessu.

        Se zrušením vízové povinnosti pro občany EU ke vstupu na území Ukrajiny odpadla také českým turistům administrativní překážka pro jejich návštěvy do doposud často nostalgicky vnímané Zakarpatské oblasti.

Uvedené území bylo totiž v letech 1919-1938 pod názvem Podkarpatská Rus součástí prvorepublikového Československa. Současní zahraniční návštěvníci sice stále nejvíce navštěvují vymoženostmi civilizace nepřetížené Karpaty, ale někteří si přidávají také další cíle. K nim   patří i místa s výskytem minerálních a termálních pramenů. O jejich vlivu na zdraví se sice   už vědělo v minulých stoletích,ale praktické využívání zdejších léčivých vod pro zdravotní účely mělo význam spíše lokální . Až po druhé světové válce,když se země stala součástí Ukrajiny v rámci Sovětského svazu, se začalo s   budováním krajinu hyzdících, uniformních sanatorií..Navíc kvantita uživatelů lázeňské péče dominovala na dlouhá léta před kvalitou zaběhlých metod poskytované zdejší lázeňské léčby. Teprve po rozpadu SSSR v 9O.letech minulého století,když se ke slovu dostávala změna legislativy a tržní ekonomika,se pozvolna začaly zavádět také efektivnější způsoby moderní lázeňské léčby. Současně s nimi přišla i móda nových vylepšených ozdravných postupů v podobě wellnessu ,který už byl čtvrt století zavedený v západních evropských zemích.

Wellness je relaxace podle osobní volby.

Wellness stimuluje komplexní péči o vlastní zdraví,která se na rozdíl od propracovaných cvičení ve fitnessu týká změny celého způsobu života. Prokazatelně pomáhá udržovat zdraví a vytváří pocit psychické a tělesné pohody a tím přispívá k plnohodnotnému životu obyvatel i k subjektivnímu pocitu jejich štěstí. Součástí wellnessu je řada různých aktivit,které nám regenerují duševní a tělesné síly a aktivují naše smysly. Do Čech přišla první vlna wellnessu asi před dvaceti lety,na Zakarpatskou Ukrajinu pak ještě později.Původně zcela medicínský charakter zdejších lázeňských léčeben a sanatorií se dnes paralelně stává synonymem pro aktivní relaxaci a odpočinek zájemců také doposud zdravých. Wellness je obvykle nabízen v celé škále aktivit,od návštěv bazénů,masáží,cvičení, vycházek,využívání saun až k možnostem zkrašlujících procedur. Z důvodů pobytu ve wellnesových zařízeních uvádí klienti potřebu relaxace, odstranění případných následků stressu ,ale nechybí zájem ani o   masáže obličeje nebo celého těla. Většina návštěvnic navíc pak alespoň tajně doufá, že po pár dnech relaxace trochu viditelně omládnou.Do komplexního působení wellnessu patří samozřejmě jako doplněk péče také vhodné dietní stravování. Dovozové tzv.,“super potraviny.“nabízí ale jen nejdražší rekreační zařízení. Jinak jídelny přidružené k ubytovacím objektům mají v nabídce menu ,které je dietní a levné. Nastupující   móda označená jako wellness se často vyskytuje i jako doplněk služeb některých hotelů ve městech,kde se lázně,sanatoria a zřídla léčivé vody vůbec nevyskytují.Těch pár technických vymožeností typu jacuzzi,nebo nabídka nepříliš odborně prováděných masáží,nejsou zárukou vlivu na zdraví.Proto jsou využívána obvykle spíše projíždějícími turisty nebo osobami na služebních cestách.

      Na území Zakarpatské oblasti Ukrajiny je v současnosti registrováno kolem 300 minerálních pramenů. Zatím jen malá část z nich je využívána k léčebným účelům.Mají rozmanité chemické složení pro prevenci a léčení nemocí a jsou rozšířené téměř po celém území Zakarpatí.V lázeňsko-wellnessových zařízeních není sice pro zdravé rekreanty v nabídkách lékařská konzultace,ale většina míst má vyvěšený chemický rozbor svých vod, a poučení o vhodnosti k léčení určitých nemocí i způsob aplikace. Některá místa jsou v v ekologicky ušetřené přírodě vedená také jako klimatické lázně. V současnosti zahraniční návštěvníci obvykle navštíví několik lázeňsko-wellnessových míst,obvykle jako krátký odpočinek ,nebo pro zpestření cesty za dalšími zajímavostmi. Odborníci však tvrdí, že léčebný efekt v ozdravném zařízení přináší pobyt minimálně po deseti dnech pobytu.

V doteku léčivých vod.

Většina českých turistů přijíždí na Zakarpatskou Ukrajinu po silničním přechodu Vyšné Nemecké-přímo do oblastního města Užhorodu. Nový,druhý přechod do Velkého Berezného není příliš využíván a složitější je po zrušení mezinárodních vlaků z Čech i železniční přechod v Čopu. Do Užhorodu je samozřejmě lépe přijet během dne. Jednak z důvodu výměny peněz pouze v několika málo otevřených směnárnách jen během dne a také při hledání noclehu,pokud brzy neodjedeme dále.Pravděpodobně nám po příjezdu do města padne do oka výškový hotel, který se jmenuje Zakarpatje. Omšelý výškový hotel byl postaven ještě za sovětské éry pro potřebu Inturistu a nejlacinější nocleh v něm odpovídá ceně 20 eur za osobu a noc.

Jednu nespornou výhodu však hotel má. Na vlakové i autobusové nádraží je„co by kamenem dohodil“ daleko.Pro další cestování je frekvence odjezdu atobusů z Užhorodu v současnosti častá. Atraktivní koupání v horké,minerální a vysoce léčivé vodě nabízí dva areály ve městě Berehovo které je asi 80.km od Užhorodu vzdálené v Potiské nížině. Další možnost celoročního termálního koupání je ještě o 20 kilometrů dále směrem k maďarské hranici, u vesnice Kosina.Původní hotel-sanatorium v Berehovu se jmenuje stejně jako hotel v Užhorodu, Zakarpatje. Byl postaven v roce 1970,kdy zde probíhala příprava na olympiádu ve vybraných disciplinách pro celosvazový výběr sportovců tehdejšího SSSR. Samotný 50 metrů dlouhý bazén je až 4 metry hluboký.Vedle bazénu je dětský mělký bazén .Nahnědlá voda je příjemně hřejivá ,vysoce mineralizovaná, a pro léčení celé škály nemocí výjimečně univerzální. Od poruch pohybového ústrojí po nemoci urologické,od dýchacích chorob až po paradentózu.Vody stejného složení se vyskytují ve světě pouze na Novém Zélandu, Islandu a ruské Kamčatce .Cenově je výhodné ubytovat se v areálu tohoto sanatoria,protože se nám cena včetně celodenního pobytu v bazénu a snídaně sníží na částku,která odpovídá asi 350 kč. Další nejnovější areál v Berehovu používá spíše podnikatelská klientela.Je také mhohem dražší a voda navíc více zředěná. U vesnice Kosina je voda podobného složení a účinků jako voda v Berehovu. Dosahuje však v některých bazénech teploty 41 stupňů Celsia a přes skutečnost,že poůsobí příznivě i na choroby srdce, je nutné dávat pozor na délku pobytu v ní a počet vstupů do bazénu už při vyšším krevním tlaku.Je zajímavé, že zde v Potiské nížině se mluví převážně maďarsky,protože až polovina obyvatel je místy maďarské národnosti.

Dalším pokračováním cesty na východ železnicí nebo po silnici se dostaneme do města Solotvino při hranici s Rumunskem.Tady se dalo koupat v uměle vytvořených solných jezerech v letních měsících ve studené vodě s vysokým obsahem chloridu sodného.Navíc se v nepoužívaných,až 300 metrů hlubokých šachtách, se zřídily odpočívárny pro inhalaci slaného vzduchu. Koupání ve slané vodě přináší léčebný efekt pro choroby kožní,ale není vhodné pro osoby s vyšším krevním tlakem.

V Solotvinu však nedávno došlo k proboření některých starých důlních zařízení a provoz je značně

omezen.Ve městě je silniční přechod do rumunského města Sighet. Hranicí je most přes řeku Tisa.Pokračujeme-li dále přes Rachovo do lázniček Kvasy ocitneme se v místě s železitou minerálkou,která má význam pro kůry pitné při interních chorobách.Cestou do Jasinji se krajina stává jestě malebnější.Hory zde dosahují nejvyšších výšek a výstup na 2061 metru vysokou Goverlu není příliš náročný. Romantiku zde ještě násobí dřevěné visuté mosty přes řeku,dřevěné kostelíky a koliby upravené na restaurace. Nedaleko za Jasinjou je Jablonický průsmyk a okolní horské louky-poloniny nesou místy stopy opevnění z 1.světové války,kdy zde v roce 1915 probíhaly těžké boje mezi rakouskými a ruskými vojsky.Popojedeme-li dalších 80 km již do Ivano-Frankovské oblasti,objevíme krásné klimatické lázně Jaremču.Až hrozivě vypadá vodopád na řece Prjut,která jinak v letních měsících nabízí nádherné koupání.

Jiná možnost poznávání wellnessů je oblast městečka Svaljava,vzdálená asi 30km od města Mukačevo.Tady je i stáčírna minerálky do lahví, asi 15 km vzdálené lázeňské středisko Poljana s minerální vodou bohatou na oxid uhličitý. Podobně jako v Holubině,nabízí pitné a koupelové kůry pro nemoci oběhové a trávicího ústrojí.Je zde také lyžařský vlek a možnost provozování řady sportů.Komfortní sanatorium Sluneční Zakarpatí nabízí ubytování ve dvoulůžkovém pokoji za 25 eur za noc. Lázeňské a wellnessové centrum Poljana je ukázkou vzniku zařízení pro potřeby odpočinku nové,a dobře situované společenské vrstvy. Navíc můžeme navštívit prameny solné a jodové nedaleko slovenských hranic, v okolí Velikého Berezného.Z horského hotelu v Kostrini je možné také jezdit k lyžařskému vleku na horu Krasivaja,kde se sníh udrží do pozdního jara. Při zpáteční cestě můžeme použít nedaleký přechod z Velikého Berezného autobusem do slovenské Ubli.Už 10 kilometrů severně od Užhorodu leží rekreační centrum,Nevickoje,které slouží jako klimatické lázně.Poznávání zakarpatských wellnessů budí dojem,že větší význam v nich hraje zatím příroda a méně tzv.lidský faktor.Málo jsou zastoupeny složitější wellness programy a rafinované procedury, které sem zatím ještě nedorazily.

Po týdnu pobytu ve welnessu se budeme určitě cítit lépe. Vždyť ono často současné propojování slov wellness & spa, je vyjádřením latinského výrazu Salut per aqua což znamená zdraví z vody. Už ale několik tisíc let od antiky...

Text a foto: Vladimír Chilčenko